Napsali o

Public Relations – The Platinum Air

Vybíráme z ROCKSHOCK

PUBLIC RELATIONS – The Platinum Air
vlastní náklad / 36:49

Crossover neskončil, crossover trvá. Dovolím si parafrázovat známý slogan skupiny Lucie, protože severomoravská skupina Public Relations se i na svém druhém albu odpichuje především od toho, co světový i domácí rock okysličovalo v devadesátých letech minulého století. Že to je už dávno a že tahle muzika založená na křížení do té doby zdánlivě neslučitelných prvků a východisek je již totálně out? Jak se to vezme. Public Relations jsou pro mne důkazem, že to vůbec nemusí být pravda. Nebo přinejmenším že to neplatí jaksi obecně a že vzdor převažujícímu nepopiratelnému úpadku této scény samozřejmě existují pozitivní výjimky potvrzující příslovečné pravidlo – a právě Public Relations jsou jednou z nich.

Přečíst celý článek »

Mazaní králíci si dupou cestu ke slávě

musicserver 30.07.2011 07:00, Kristina Bílá

Říká se, že vydat desku už dnes může každý, kdo má “v pr**li díru” a v kapse dostatek chechtáků. Podle toho česká scéna taky vypadá. Jenže pak tu jsou i kapely, jež nahrávají z čisté lásky k muzice. Pokud i jim jde o kalkul, dobře to schovávají. Z “The Way Of The Future” Sly Rabbits ale pocit falše mít nemusíte…

Devět hudebníků, osm nástrojů a jeden společný sen o dobré hudbě. To by mohlo (v chaotickém prostředí bez schopného organizátora) způsobit v nahrávacím studiu pěkný marast. Jenže Sly Rabbits si našli svůj postup, všechno vymakali a druhou desku oplývající mlhou budoucnosti natočili téměř bez chyby. “The Way Of The Future” reprezentuje rytmický funk v té nejjednodušší podobě. Mazaní králíci sice vědí jak na věc, ale ještě stále se nedokážou úplně prodat.

Přečíst celý článek »

Roth se zapomněl na křtu s Bartošovou!

převzato: topvip.cz
Publikoval Denisa Dvořáková dne 15 Květen 2011 v kategorii Alba, Celebrity

V hudebním klubu Óčko, pokřtili zpěvák Pavel Roth, moderátor Petr Šiška a senátor Milan Pešák nové album italského zpěváka Andrea Andreie. Italská pěvecká hvězda už natočila několik česko-italských duetů s Pavlem Rothem, které vyšly na Rothově albu Hořký otčenáš i na Andreiovu albu. Toto album vychází zároveň v Itálii i u nás a tato spolupráce ním pokračuje. Na křtu nechyběla ani zpěvačka Iveta Bartošová, se kterou se pořádně zapovídal právě Pavel Roth a na čas tak zapomněl na všechnu slávu okolo a jen si špital s Ivetou. „Dlouho jsme se neviděli a Iveta je pořád milá holka,“ řekl nám se smíchem Pavel Roth.

Roth se křtu zúčastnil nejen jako kmotr, ale na albu se podílel i jako autor a interpret. Nejedná se přitom o první spolupráci s italským zpěvákem, který v současné době žije v České republice. Ačkoliv akci konkurovala jiná významná oslava, narozeniny herečky Jiřiny Bohdalové, sešlo se dostatek hostů z českého šoubyznysu včetně zpěvačky Ivety Bartošové i z italské komunity žijící v Praze.

Za doprovodu živé kapely postupně vystoupili kromě Andrea Andreie i jeho přátelé, čeští a italští zpěváci. Velký úspěch měla nejnovější skladba Pavla Rotha Jsme přátelé – We are all friends, která premiérově zazněla v závěru večera. Tuto píseň koncipovanou pro šest hlasů a otextovanou ve třech jazycích zazpívali Genny Ciatti a Andrea Andrei – italsky, Iva Hajnová a Pavel Roth – česky, Anita Havlickova a Petar Veljkovic – anglicky. Písničku můžete už teď slyšet na na YouTube, kde už si našla své fanoušky, ale ofiálně vyjde až příští rok na Rothově osmém albu.

V těchto dnech vydal Pavel Roth nové CD Best of s 23 písničkami mapujícími celou jeho pěveckou kariéru, které se hned po svém vydání se stalo aktuálně nejprodávanějším albem vydavatelství B.M.S. A jako správný kmotr popřál Pavel Roth stejný úspěch i novému albu Andrea Andreie.

Foto: F. Jirásek

Nový Dvořákův počin zabrousí do popmusic

Převzato z Pardubického deníku

Pardubice – Mladý pardubický zpěvák Petr Dvořák o sobě dával v nedávné minulosti často vědet ve spojitosti s rockovou muzikou, ale nyní se zdá, že tato kapitola jeho hudebního života už je pryč.

Chtějí rozvlnit diskotékovou

scénu

Aktuálně totiž vytvořil s hudebním producentem Pavlem Ryškou zcela nový hudební projekt s názvem Arpegi, který je postaven na zakladech diskotékové muziky.

„Potkali jsme se s Pavlem a přemýšleli o tom, co vytvořit za produkt. Shodli jsme se, že rozvlníme trošku diskotékovou a popíkovou scénu,“ konstatoval Petr Dvořák.

„Jde samozřejmě částečně i o taktický tah. Uživit v dnešní době pětičlennou kapelu a tým techniků je hodně těžké,“ přiznal mladý zpěvák, který si od nové spolupráce s producentem Pavlem Ryškou slibuje, že bude plodná a úspěšná. „Vypadá to, že se našemu projektu slibně otevírají brány do české popmusic. O tom vypovídá i skutečnost, že startovní singl Letní žár se nezadržitelně šíří po internetu a obrovské kladné ohlasy sklízí i na diskotékách, kde začíná být velice oblíbený,“ poznamenal Petr Dvořák.

„Máme dokonce už i ohlasy z některých rádií, že si o ten náš Letní žár někteří posluchači psali a volali. Ale v rádiích zatím nejsme,“ sdělil Deníku frontman Arpegi.

„O nasazení singlu do rotací rádií právě v tuto chvíli jednáme s managerem Ivanem Rösslerem,“ podotkl.

Se zpěvákem Michalem Davidem

„Máme za sebou několik vystoupení v klubech a diskotékách a připravujeme další akce na léto. Nedávno jsme vystoupili i v Pardubicích v Ideonu na mega show Michala Davida. To bylo užasné – zahrát si takříkajíc na domácí scéně před vyprodanou halou. S Michalem se dobře známe a vážíme si jeho náklonosti k Arpegi a možnosti prezentovat se na jeho vyprodaných koncertech,“ uzavřel Dvořák.

Naďa Urbánková: Amerika, Afrika, paradajka, paprika

Zveřejněno: 2.5.2011, 13:57 (Aktualizováno: 3.5.2011, 00:46)
Autor: Jana Maxová, Eurozpravy.cz

Foto Korzo

(ROZHOVOR č.2) V sedmdesátých letech byla hvězdou, získala pět Zlatých slavíků a procestovala svět. Zpěvačka a herečka Naďa Urbánková (72) pro EuroZprávy.cz humorně zavzpomínala, jak cestovala do Spojených států, jak se to přihodilo, že se tam vdala, a s čím se potýkala ze strany komunistického režimu.

EZ: Za dob komunismu jste koncertovala i v USA, což je docela neobvyklé. Jak jste se tam dostala?
To bylo tak, že Jirka Brabec (šéf a kapelník skupiny Country Beat – pozn. red.), který byl v tomhle směru velice iniciativní, věděl, že ve Wembley v Londýně se každý rok koná country festival. Šel tenkrát do Supraphonu a řekl, že bychom se tam měli minimálně jet podívat, abychom věděli, jak to v country světě chodí. A opravdu nás vypravili do Londýna. Bylo to naprosto neskutečné. V životě jsme něco takového neviděli.

Přečíst celý článek »

Naďa Urbánková: Měla jsem kliku na šílence

Zveřejněno: 28.04.2011 21:03 (Aktualizováno: 29.04.2011 00:47)
Autor: Jana Maxová, Eurozpravy.cz

Foto Korzo

ROZHOVOR - Když bylo Nadě Urbánkové čtrnáct, přepověděla jí kartářka, že bude nejslavnější, až bude nejstarší. Ve svých dvaasedmdesáti letech pětkrát měsíčně vystupuje s kapelou Bokomara, hraje v divadle a o víkendu vysílá v rádiu. V polovině května chystá velký koncert v Praze. V malebném Želivě, kde už pět let žije, nám prozradila nejen to, na co se mohou diváci těšit na koncertě, ale rozpovídala se i o šílených fanoušcích, kteří ji pronásledovali.

EZ: Co vás přivedlo do Želiva?
Přivedl mě sem jeden premonstrátský kněz, který byl tenkrát jako bohoslovec v Bratislavě. Požádal mě, jestli bych nepřijela zazpívat k nim do kostela. Tak jsem tam jela a zazpívala – tenkrát to bylo takové speciální představení s vězni a s delikventy, podporované ministerstvem kultury Slovenské republiky. Bylo to hrozně hezké a tenhle mladý muž se mi potom po čase ozval, že byl „převelen“ do premonstátského kláštera v Želivě, ať se přijedu podívat. Přijela jsem a do tohohle místa jsem se zamilovala. Potom se tu uvolnil malý byt, tak jsem si ho pronajala a od té doby tady žiju.

Přečíst celý článek »

Petr Korál o skupině Rubiano

RUBIANO – Maxi Singl  - převzato z ROCKSHOCK
AVIK / 14:15

V čele plzeňsko-pražské družiny Rubiano stojí talentovaná zpěvačka a kytaristka Tereza Hrubanová a člověka, který se s tímto čtyřpísňovým EP začne seznamovat, možná hned jako první věc napadne, jak vyzrálým projevem tato dívka disponuje. Její brilantní vokál je slyšitelně ovlivněný dnešními r’n'b hvězdami i ’starými’ soulovými divami, což se týká hlavně specifického frázování. Vzhledem k Terezině barvě pleti ale udiví i ‘načernalá’ barva jejího sytého hlasu…

Podobně vyzrálá a v dobrém slova smyslu dospělá je však i samotná hudba trojice Rubiano. Podávají si v ní ruce funk, blues, rock i vkusný pop, přičemž nejvýraznější – ale zdaleka ne rozhodující – podíl v ní má prvně uvedená složka. Každá z kvarteta přítomných písniček je trochu jiná, což posluchači bažícím po pestrosti a nikoliv výrazovém stereotypu jistě nebude vadit. Kompozičně nejsilnějšími a celkově nejpřesvědčivějšími položkami tohoto CD se jeví divokým hendrixovským fluidem nasáklý Foolish Man a naopak relativně komorně pojatá píseň Sweet Love In My Hand. Každopádně čichám čichám perspektivu!

Petr Korál

Jaromír Komorous o skupině Rubiano

Hendrixovy ruce, cca 165 cm výšky
04.12.2009 Jaromír Komorous Převzato z webmagazínu ROZHLEDNA

Že mají takové jen v nebi? Ne! Za posledních dvacet let jsem už takové párkrát viděl a hlavně jejich hudbu slyšel. Ve středu 25.11. připravil Buena Vista Club v Plzni lahůdku. Večer roztlačil náš starý známý Na starý kolena band, ale kvůli tomu jsem tentokrát nepřišel. Druhá půlka koncertu patřila skupině Rubiano. A o té jdou zvěsti, panečku!

NSK odvedl svůj standard. Je podle mého velmi slušný. Kdo se chce bavit, nepochybí.

Ale kapitánka podařeného večera se jmenuje Tereza Hrubanová. Elektrická kytara na krku, další s jinou barvou zvuku připravená na padánku, neuvěřitelně rychlé ruce, když ta levá létala po hmatníku s rozmyslem ostřílených rockových matadorů a tu pravou jsem ani nestačil sledovat. Zpěv od Ledové královny až k prostotě dítěte. Sympatické vystupování.
Vynikající basa. Sjíždí ji Láďa Machala a rovnocenné tóny přicházejí od bicích. A tam Kanaďan Daniel Charron. Rubiano. Partička s budoucností, pokud zůstane pohromadě.

Při zavřených očích připomíná Terezka vynalézavostí mága Jimiho Hendrixe a nakazí skvělou hudbou snad i hluchého. Cítil to setsakramentsky celý sál. Rozpumpovat, překvapit a zahřát hlasem. Jednoduchý přístup. Ale komu se podaří jej realizovat na písknutí?

Kde hledat základy jejich hudby? Možná už v blues. Určitě jedou ve funky a rocku. Cítil jsem tam esprit toho všeho. Voňavou konzistenci řečeného bychom dlouze mohli nazvat moderním rockovým stylem. Zkouším to jedním slovem. Jde to? Já jej neslyšel. Písně jsou skládankou nálad, přetavených do melodií a pocitů z nich. Sny o životě kontra náš opravdový, zde v dívčím pozitivním balení. Ale i ten dokáže být někdy sžíravý. Inu, v nádrži holt „natural“.

Že se jedná opravdu o rockový objev dokazuje možná maličkost. 27.11. Rubiano zahrálo v Hořovicích jako host Blues Bandu Luboše Andršta a dnes 4.12. v Děčíně je pozval na pódium Radim Hladík se svým Blue Effectem. Nemyslím si, že by čeští rockoví klasici vzali na pódium neználky. Obojí zákonitě už nestihnete, ale bude-li tato formace někde poblíž vašeho bydliště, vyražte. Čeští matadoři jsou dostatečnou zárukou kvality. Hm, ňamňa. Závidím.

SuperStar retro: Druhá řada a cédéčka jejích účastníků

V tomto článku, který jsem převzal ze serveru TV NOVA se píše o Michaelovi Foretovi:

Každá řada Superstar má nějakou kontroverzní postavičku, kterou diváci buď milují, nebo nenávidí. Ve druhé řadě Superstar to byl Michael Foret, majitel vysokého chrapláku a uvolněné intonace, z níž porotce profesor Klezla lezl po zdi. Podobně jako Julián Záhorovský z první řady, i Michael se tak potýkal s negativními ohlasy, že jej to dokopalo ke studiu konzervatoře a ke tvrdé práci na svém zpěvu. První album z roku 2006 s názvem Forte je laděno do poprocku a nebylo až tak špatné, přesto ale nepřekročilo hranice průměrnosti. Překvapení přišlo až v roce 2009 s druhým Michaelovým albem Uvnitř, které je plně autorské a pohybuje se na rozmezí rocku a alternativy. Odklon od mainstreamu Michaelovi jednoznačně prospěl, stejně jako lehká inspirace Peterem Gabrielem či skupinou Pink Floyd. Pro mě je Michaelův vývoj velkým překvapením a patří mu můj obdiv.

Saskia Burešová: Za komunistů brala slušný peníze!

Blesk pro ženy

9. 1. 2011 15:20
Saskia Burešová (64) byla a stále je jednou z nejoblíbenějších tváří televizní obrazovky. Stála u zrodu profese televizní hlasatelky už v roce 1967, dokázala v několika slovech shrnout obsah vysílaného pořadu a v neposlední řadě spolu s ostatními hlasatelkami ovlivňovala módu v tehdejším Československu. Přesto, že nikdy nebyla členkou komunistické strany, na výši mzdy si nestěžovala. Naopak.

Paní Burešová, řekněte, kolik žen jménem Saskia u nás znáte?

„Osobně žádnou, ale ještě jako hlasatelka Československé televize jsem dostávala poměrně dost dopisů od maminek, které své dcery – alespoň to psaly – pojmenovaly po mně a chtěly vědět, kdy mám svátek. Já ale v kalendáři nebyla. Až po listopadu 1989 v něm zmizela připomínka na Velkou říjnovou socialistickou revoluci v Rusku a tak 17. listopadu má svátek Saskia.“

Přečíst celý článek »

φ