Vybírám ze svého archívu

Pozvánka na vernisáž Popmusea

Srdečně zveme a těšíme se, že ukázka z výstavy bude i v Lucerně na Československém beat-festvivalu, který se koná 17. prosince od 17:00.

POPMUSEUM PŘIPOMENE SVÁTKY ČESKÉHO A SLOVENSKÉHO BIGBÍTU
V prosinci uplyne půl století od 1. československého beatového festivalu. Byla to akce přelomová: „přes všechny výhrady… poskytl festival docela přehledný obrázek o tom, kam až to domácí beatová scéna dotáhla,“ pravil Ondřej Konrád, hudební publicista (a pamětník, někdy i protagonista těch událostí, zkráceně insider) dvacet let poté v časopiseckém seriálu, z nějž povstala první kniha o historii českého a slovenského rocku před rokem 1989.


3.Cs.beat_festival_Jazz_Q_live_1971 - archiv Popmusea

Jak léta plynula, získal festival pověst milníku v historii českého a slovenského bigbítu. A proto (ale nejen pro to) připravilo pražské Popmuseum výstavu, která zdokumentuje kořeny, průběh a dopad 1. čs. beatového festivalu, jakož i jeho dvou pokračování v letech 1968 a 1971.
Výstava představí genezi, skvělou historii a hořkosladký konec celé akce, včetně dnes již zcela zapomenuté karlovarské zápletky a „přípravných studií“ na pódiích pražských klubů Olympik a Music F club. Připomene „všechny ty bystré muže a ženy“ v zákulisí festivalu, a samozřejmě i ty, kteří se v průběhu těch nezapomenutelných odpolední a večerů střídali na pódiu pražské Lucerny. Mezi exponáty nechybí fotografie, plakáty, nahrávky i autentické exempláře ocenění, kvůli kterým tenkrát v zákulisí Lucerny vřely mezi některými účinkujícími vášně.


Synkopy 61 - Jan Čarvaš a Michal Polák - archiv Popmusea

Výstava má ovšem ještě jeden, nikoli nepodstatný rozměr. Představí i některé dobové festivaly a přehlídky v regionech, mnohdy právě československými beatovými festivaly inspirované.
Vernisáž výstavy proběhne 22. listopadu 2017 v prostorách Popmusea v KC Kaštan (Praha 6 – Břevnov). Výstava potrvá do února 2018.
P. S.: Ochutnávka výstavy bude k vidění i na koncertě k 50. výročí 1. čs. beatového festivalu, který se bude konat 17. 12. 2017 v pražské Lucerně. V pondělí 4. 12. proběhne v Popmuseu poslechový pořad k 1. výročí úmrtí Radima Hladíka. Mistra beatové kytary se bude týkat i bilanční výstava Rok bez Radima, která bude od 4. 12. k vidění v pobočné galerii hudebního klubu Vagon v Praze na Národní třídě.

Kontakty: 776 141 531-2, 606 369 286
www.popmuseum.cz
www.facebook.com/popmuseum
Popmuseum z. s., Bělohorská 150, Praha 6

Pavol Hammel: Hrajeme stále dobře, bude to nářez!

Představujeme dalšího účastníka Československého beat-festivalu po 50 letech, který se uskuteční 17. prosince v pražské Lucerně.

Foto Ctibor Bachratý

Pavol Hammel je bezpochyby beatová legenda. V roce 1963 založil skupinu Prúdy, (skupina ve skutečnosti začínala o rok dřív pod názvem Jets). Kapelou prošla řada známých hudebníků, zejména klávesista Marián Varga, baskytarista Feder Frešo (je i v současném obsazení), bubeník Vlado Mallý a další. Na 1. československém beat-festivalu dostávají Prúdy cenu za nejlepší texty k vlastním písničkám. Na 2. československém beat-festivalu v pražské Lucerně v roce 1968 (to bylo Hammelovi pár dní dvacet let) získává píseň Čierna ruža titul skladba festivalu. Prúdy nesmí chybět ani na 3. československém beat-festivalu v roce 1971, který byl v té době zatím poslední. K Hammelovým nejslavnějším písním patří bezpochyby Medulienka, Do piesku píš, Učitelka tanca apod. Na svých hudebních projektech spolupracoval se skupinou Collegium Musicum a Radimem Hladíkem.

Pavol Hammel nám zodpověděl pár otázek:
Když se ohlédnete za těmi padesáti lety, které uplynuly od prvního historického beat-festivalu v pražské Lucerně, co vám beat dal a co vám beat vzal?
Přečíst celý článek »

Energit


Zleva Vladimír Guma Kulhánek - baskytara, Luboš Andršt - kytara, Jiří Zelí Zelenka - bicí, a Honza Holeček - klávesy a zpěv.

Z členů této skupiny se zúčastnil Luboš Andršt 3. beatového festivalu v roce 1971, kdy hrál s Jazz Q. Vladimír Guma Kulhánek hrál na na témže festivalu se skupinou Flamengo.


Přečíst celý článek »

Jazz Q Martina Kratochvíla

Jazz Q je jazz rocková a art rocková skupina, která vznikla v roce 1964. Založili ji dva významní hudebníci: především to byl klávesista a skladatel Martin Kratochvíl a všestranný hudebník Jiří Stivín, který se později vydal jinou cestou a skupinu opustil.
Byl to zejména Martin Kratochvíl, který díky studiu ve Spojených státech (Berklee College of Music v Bostonu) a dobrou znalostí britských skupin vytvořil progresivní elektrofonickou verzi art-rocku a jazz-rocku.


Přečíst celý článek »

Jiří Rybář (Synkopy 61): Byl to pro nás vrchol!

Na I. československý beatový festival v roce 1967 do Prahy jsme již přijeli jako vyzrálá kapela, která měla v Brně i okolí velmi silnou fanouškovskou základnu a hlavně v roce 1966 skupina Synkopy 61 vyhrála mezinárodní studentský festival beatových skupin v polské Gliwici a za odměnu následně účinkovala na všech významných koncertních pódiích po polských městech, ale také v polském rozhlase a televizi. Za všechna vystoupení bych uvedl koncert na fotbalovém stadionu Lechii v polském Gdaňsku, kde jsme si zahráli s nejlepšími polskými kapelami a také s tehdy populární finskou kapelou Beat Stones pro 30.000 lidí. Následně se nám dostalo i té pocty si zahrát v tehdy slavném varšavském klubu Stodola. V červnu roku 1967 jsme získalii i III. nejvyšší kvalifikační stupeň koncertních přehrávek u KPFKE v Brně a po listopadové premiéře (2x vyprodaného divadla Reduta v Brně), jsme na „I. čs. beatový festival“ do Prahy, již přijeli jako ostřílení beatoví mazáci.


Přečíst celý článek »

Co „Primitivové“ provedou s pražskou Lucernou?

Ivan Hajniš Je český bluesový zpěvák, kytarista, hráč na foukací harmoniku a v neposlední řadě legenda československého undergroundu.
Ivan Hajniš, hvězda prvních dvou ročníků Beatového festivalu, je zapsán do historie českého bigbítu jako frontman The Primitives Group, první udergroundové kapely v Evropě, jedné z nejúspěšnějších a nejoriginálnějších českých rockových kapel 60. let. „Primitivové“ jsou uváděni jako první kapela na světě, která začala používat při koncertech doplňující efekty, jako ohně, peří, živé ptáky, ryby aj. Členové kapely se také malovali podle motivů hvězd z Kabaly. – Přečíst celý článek »

Prúdy

Fedor Frešo, Pavol Hammel, Fero Griglák

Skupinu Prúdy založil Pavol Hammel v roce 1962, který s touto skupinou hrál na obou Československých beat-festivalech (1967 a 1968).V roce 1967 za písničku „Balada o smutnom Jánovi“ Prúdy dostaly zvláštní cenu za nejlepší text. V roce 1968 přichází do skupiny Prúdy Fedor Frešo (hrál předtím ve skupině Soulmen Deža Ursínyho, která se účastnila Československého beat-festivalu v roce 1967 a dostala na něm Velkou cenu).

Jak už to tak bývá, skupina několikrát svoje obsazení měnila, Frešo z ní odchází v roce 1969 (zakládá společně s Marianem Vargou Collegium musicum), do skupiny Prúdy naopak nastupuje František Griglák – (kytara).


Nebudeme tady popisovat podrobný vývoj a další změny v kapele, důležité je, že skupina Prúdy zahraje na koncertu Československý beat-festival po 50 letech v sestavě:

Pavol Hammel zpěv a kytara, Fedor Frešo - baskytara, Fero Griglák - kytara, , Peter Preložník - klávesy, Igor Skovay - bicí

George & Beatovens

Kahovec, Eichler, Levitus, Novák a Sodoma

Žádný ze současných členů skupiny se s George & Beatovens nezúčastnil Československých beat-festivalů. Skupina byla tehdy plně spojena s Petrem Novákem, který se - samozřejmě - obou prvních festivalů zúčastnil. Za Klaunovu zpověď dostal na druhém z nich cenu za nejlepší skladbu roku. Kapela pak ze známých důvodů zanikla (Petr Novák v roce 1969 vyhlásil na Bratislavské lýře minutu ticha za Jana Palacha) a Petr Novák ji obnovil až v druhé polovině sedmdesátých let. Později do skupiny nejprve přichází současný baskytarista a zpěvák Karel Novák (1982), Karel Kahovec (1995), ten ještě dva roky zpíval společně s Petrem Novákem, a nakonec bubeník Petr Eichler (1996). Následujícího roku Petr Novák zemřel. Skupina pak pokračovala dál už jen s Karlem Kahovcem a častým hostem Viktorem Sodomou.

Karel Kahovec i Viktor Sodoma ale jsou účastníky Československého beatového festivalu. Karel Kahovec ho zažil se skupinou Flamengo (oba ročníky) a Viktor Sodoma s Apollobeatem (1968). Dokonce dostal cenu jako Zpěvák roku.

George & Beatovens: Karel Kahovec - zpěv, Viktor Sodoma - zpěv, Viktor Levitus - kytara a zpěv, Karel Novák - baskytara a zpěv, Petr Eichler - bicí

The Primitives Group

Skupina se zúčastnila obou prvních ročníků Československého beat-festivalu. Překvapila zejména na druhém, kde předvedla úžasnou show plnou světel i ohňových efektů. A nad tím vším lítala vyděšená holubice. Na naše tehdejší poměry něco naprosto neskutečného. Skupina pravděpodobně tyto efekty na jevišti u nás používala jako vůbec první. Se skupinou spolupracoval například Ivan „Magor“ Jirous a další zajímavé osobnosti. S týmem umělců vymysleli líčení podle hvězdných znaků kabaly a všechny ony zmíněné efekty. Když Ivan Hainiš emigroval do Švédska, skupina se rozpadla. Byla ale obnovena v roce 2016 a tak právem patří na vzpomínkový koncert do Lucerny.

The Primitives Group: Ivan Hajniš – frontmann, zpěv, kytara, bluesová harmonika, Zdeněk Burda - kytara, Ivan Drimaj – basová kytara a zpěv, Josef Havlíček – bicí, Jarda Šantrůček – klávesy

Synkopy 61

Synkopy 61 patří k vůbec nejstarším dosud existujícím skupinám u nás. Založil je Petr Směja, když mu bylo čtrnáct let. Po roce a něco skupina poprvé vystoupila. Po příchodu Michala Poláka v roce 1966 se skupina začala víc orientovat na vokální skladby The Beach Boys, The Hollies, The Yardbirds apod. Ostatně vysloužila si také přízvisko Moravští Beach Boys.

Synkopy 61 účinkovali s úspěchem na prvních dvou Československých beat-festivalech (třetího se nezúčastnili). Na tom prvním v roce 1967 získali titul “Nejlepší moravská skupina”, na druhém o rok později 2. místo za skladbu Casanova (O. Veselý – F. Jemelka).

Skupinou prošly další velké osobnosti moravské hudební scény jako je Pavel Váně nebo Oldřich Veselý, Emil Kopřiva a další.

Synkopy 61: Petr Směja - kytara, zpěv, Pavel Pokorný - doprovodná kytara, housle, zpěv, Jan Korbička - klávesové nástroje, zpěv, Vilém Majtner - baskytara, zpěv, Jiří Rybář - bicí, zpěv, Michal Polák - sólo zpěv, akustická kytara.

φ