Ivan Rössler - umělecká agentura » Street69

Technické podmínky Street69

irossler — Mon, 24 May 2010 10:35:30 +0000

Street69 s Luckou Vondráčkovou

irossler — Sun, 23 May 2010 09:49:16 +0000

Street69

irossler — Sun, 23 May 2010 06:54:34 +0000

V současné sestavě a pod názvem Street69 můžete skupinu slyšet od podzimu roku 2006. Každý z pětice ostřílených muzikantů prošel již několika hudebními seskupeními. I proto zaznívá na jejich koncertech pestrá škála různých stylů od popu, přes rock, funky i punk. Díky dlouholetým hudebním zkušenostem a profesionálnímu přístupu se na hudebních akcích a festivalech pohybují mezi takovými skupinami a zpěváky jako jsou No Name, Desmod, Peha, Kryštof, Chinaski, Petr Bende či Ewa Farna.

Na podzim roku 2009 vyšla u společnosti Monitor EMI debutové autorské CD s názvem „Ještě jednou“ na pilotní píseň byl natočen videoklip který vyhrál na TV Public rockparádu a nechal za sebou klipy například skupin Kabát, Vypsaná fixa a další. Prvním rádiovým singlem se stal duet „Štětec“ s Lucií Vondráčkovou, který boduje v mnoha hitparádách a v průběhu února dostal i videoklipovou podobu.

Skupinu Street69 můžete vidět na spoustě významných kulturních akcích a festivalech, kterých odehraje cca 90 ročně. A to například Budvar festu v Českých Budějovicích, Megakoncertu radia ČAS přes Ples Hit radia Vysočina, až po Vizovické Trnkobraní

SKUPINA Street69 hraje v tomto obsazení:

Jiří Strážnický – sólový zpěv
Martin Illáš – kytara, sbory
Michal Řezníček – klávesové nástroje
Tomáš Tomanec – basová kytara
Roman Holinka – bicí nástroje

Street69: Ještě jednou

irossler — Thu, 25 Mar 2010 10:45:09 +0000

Hlavní postavou moravské formace Street69 je bývalý zpěvák Argemy Jiří Strážnický, ale pokud vás už v tuto chvíli polévá studený pot, vězte, že apriorní nedůvěra není na místě (nehledě na to, že právě se Strážnickým zmíněná Argema natočila relativně snesitelné desky). Jinými slovy, není to tak zlé… Každá píseň je trochu jiná, na albu se operuje v širokém prostoru od popu (baladický Štětec s hostující Lucií Vondráčkovou) až po hard rock (Budu jinej), s občasnými odbočkami třeba do funky hájemství (Nemám ti co dát) i jinam – a jako bonus byli zařazeni přitvrzení The Beatles, konkrétně skladba A Hard Day’s Night, ovšem nazpívaná jakousi podivnou „svahilštinou“.
Pokud se nešetřilo opravdu svěžími a příjemnými melodickými nápady, dají se překousnout i povrchní a místo vysloveně plytké texty. To však platí jen pro některé písničky. V těch zbývajících bohužel přece jen vítězí šeď a bezvýraznost…

Zlatý hřeb: Spolu
Zní to jako: kvalitativně nevyrovnaný pop rock

25.03. | Autor: Petr Korál
Převzato se stránek www.muzikus.cz