PUBLIC RELATIONS – The Platinum Air
vlastní náklad / 36:49

Crossover neskončil, crossover trvá. Dovolím si parafrázovat známý slogan skupiny Lucie, protože severomoravská skupina Public Relations se i na svém druhém albu odpichuje především od toho, co světový i domácí rock okysličovalo v devadesátých letech minulého století. Že to je už dávno a že tahle muzika založená na křížení do té doby zdánlivě neslučitelných prvků a východisek je již totálně out? Jak se to vezme. Public Relations jsou pro mne důkazem, že to vůbec nemusí být pravda. Nebo přinejmenším že to neplatí jaksi obecně a že vzdor převažujícímu nepopiratelnému úpadku této scény samozřejmě existují pozitivní výjimky potvrzující příslovečné pravidlo – a právě Public Relations jsou jednou z nich.

Ono jde hlavně o to, že tahle parta sice zdaleka neobjevuje něco dodnes neslyšeného a jak už bylo řečeno, navazuje na osvědčené postupy, ale přistupuje k nim trochu jinak. Po svém a relativně nově. Její hledačství se projevuje především v tom, že zní nadmíru aktuálně, a nejen zvukově. Produkce Public Relations je poučená vším možným, co se za posledních zhruba dvacet roků v hudebním mikrokosmu událo, a rozhodně není jen nějakým neinvenčním oprašováním něčeho, s čím kdysi přišli třeba Clawfinger, Faith No More, HeadCrash, H-Blockx atd. a dovedli to ke svým způsobem téměř absolutní dokonalosti (a co o něco později v trochu jiné podobě rozvinuly tzv. nu-metalové formace).

Přitom základ počínání Public Relations je vlastně prostý: snaha zasnoubit tvrdé, explozivní pasáže s chytlavými, téměř popovými (což není myšleno jako výtka) refrény a vytvořit z toho fungující hudební manželství. Jenže není vše, co se zdá prosté, tak jednoduché i ve skutečnosti, protože aby tohle skutečně fungovalo, je zapotřebí být od Boha či od přírody (každému co jeho jest) obdařen především náležitou porcí skladatelského a aranžérského talentu. A třebaže to na albu neplatí stoprocentně, v některých jeho momentech mi připadá, že když se tenhle talent naděloval, pánové z Public Relations si šli pro jistotu stoupnout do fronty hned dvakrát.

Navíc jsou na tom zatraceně dobře i instrumentálně a frontman říkající si dnes SunAlchemy se obdivuhodně vyzpíval a hlasově vyzrál, takže bez problémů ‘dává’ řev, křik i veškeré čisté, kultivované pěvecké polohy. A to mu ještě na nahrávce pohostinsky lehce kryje záda někdejší finalistka X Factoru, vokálně opravdu mimořádně nadaná Martina Pártlová, která se stala stabilním hostem i na koncertech souboru.

Až vyloženě do zmíněného popu Public Relations zapluli v působivě vygradované baladě Sahara Love, ale proč ne, když přitom nepozbyli soudnosti, což by jejich bárku převrhlo do kalných vod nevkusu. Přesto zůstávají nejsilnější v těch zřejmě nejenergičtějších kusech, jako jsou A Tick In My Body, Platinum Air nebo chvílemi k nepoznání předělaná píseň Lady GaGa Bad Romance: místy až mrazivá ponurost této verze tvoří dokonalý kontrast s jejím hitovým potenciálem a pro mne osobně představuje možná vrchol celého tohoto devítiskladbového kompletu, který je mimochodem na stránkách skupiny ke stažení zdarma.

Petr Korál

… absolutní vítěz celoevropské soutěže

“Zahrajte si s Metallicou” na SONISPHERE 2010!

V současné době kapela finišuje s vydáním prvního oficiálního klipu a dokončuje novou desku s názvem Platinum Air. Naposledy kapela šokovala svou cover verzí Lady Gaga - Bad Romance, na kterou získala práva a připravuje klip.

Kapela vystupuje: hudební festivaly, hudební kluby