Filharmonie Brno v loňském roce omladila svůj vizuální styl a její nový maskot – psík Lumír – nyní zve na „klasickou hudbu pro každého“. Lumír ale očividně nepohrdne ani kvalitním jazzem, což dokázal koncertním předvedením Gershwinovy opery Porgy a Bess, jehož jednoznačnou hvězdou se stal americký zpěvák Lee Andrew Davison.

Ačkoliv zpěvák a muzikolog Lee Andrew Davison pochází z amerického státu Oklahoma, od roku 1991 žije v Praze, kde spolupracuje s mnoha muzikanty z okruhu jazzové scény, ale širšímu publiku patrně znám není. Tím větší překvapení vyvolalo jeho charisma, noblesa a naprostá profesionalita, se kterou bavil publikum v první části večera jako interpret tradičních černošských náboženských písní počátku minulého století. V té druhé se zhostil mužského partu jazzové úpravy opery Porgy a Bess, jež vznikla v padesátých letech pod taktovkou Russella Garcii pro Ellu Fitzgeraldovou a Louise Armstronga.

Aranžmá černošských spirituálů se ujal kontrabasista a skladatel Vít Fiala a společně s pianistou Radimem Linhartem a bubeníkem Janem Linhartem utvořili jazzové kombo, které si na pódiu s Afroameričanem Davisonem bez problémů porozumělo. Ať už to byl Leeův výtečný vokál v písních Were You There When They Crucified My Lord nebo Lord, I Want to Be a Christian in My Heart či klavírní sóla Radima Linharta, brněnské publikum bylo jednoznačně spokojené. Jen mohlo častěji ocenit potleskem Linhartova sóla, abonenti filharmonie tleskají uprostřed skladby s mírnými rozpaky.

V interpretaci písní s náboženským poselstvím byl Davison neuvěřitelně autentický – sám v dětství zažil rasovou segregaci na jihu USA a v prostředí spirituálů a gospelů vyrůstal, a tak rozumí touze po lepším životě, vtěsnané do jejich melodií a textů. Folklor černých Američanů z okolí delty Mississippi stvořil nejen spirituály, ale i blues, jazz a gospel, což jsou žánry, které platí za základ téměř veškeré současné populární hudby. Proto, i když všechny skladby neznáte, vnucuje se pocit, že ty nápěvy a rytmické postupy už člověk někde slyšel. Není divu, tohle jsou totiž stavební kameny, ze kterých čerpá populární hudba od sedmdesátých let, ne-li déle.

Do svého setu zařadil Davison i Čechům známější skladby s živějšími rytmy a pozitivním nábojem jako Down by the Riverside, Oh When the Saints či Give Me That Old Time Religion. Poté, co promluvil k publiku svou nedokonalou češtinou, vysloužil si mohutný aplaus. Ocenil, že může zdejším posluchačům předvést hudbu jemu nejbližší a že se mu dostává takového ohlasu.

Koncertní výběr z opery Porgy a Bess celý večer nepokryl, tvořil až jeho druhou, samostatnou část. Lee Andrew Davison vyměnil sako a na pódium si přivedl mladou jazzovou divu Barboru Řeháčkovou-Mindrinu. Připojilo se i brněnské filharmonické těleso pod vedením Jakuba Kleckera a trumpetista Václav Týfa, aby společně rozehráli první skladbu It Ain’t Necessarily So. Krom jiných půvabů předvedla Barbora bezchybný zpěv buď v duetech s Davisonem (I Got Plenty O’Nuttin’, Summertime) nebo sólových partech (I Want to Stay Here, My Man’s Gone Now). Oba tak postupně odvyprávěli střípky příběhu o lásce mezi beznohým žebrákem Porgym a dívkou Bess, odehrávajícího se ve dvacátých letech minulého století v Jižní Karolině.

Filharmonie Brno svým nastudováním opery Porgy a Bess v orchestraci Víta Fialy (speciálně připravené pro tento večer) ukázala, o jak flexibilní a živé dílo se jedná. Její melodie se za více než sedmdesát let od prvního uvedení neomrzely, navíc aranžmá Russella Garcii můžete přehazovat jako skládačku, vypouštět nebo přidávat skladby, a to bez ztráty desítky.

Dramaturgicky odvážnějšímu programovému cyklu brněnské filharmonie Netradiční abonmá se podařilo předvést v moravské metropoli tuto verzi Porgy a Bess vůbec poprvé. Nezbývá než litovat, že projekt se přes značný úspěch dočkal pouze dvou repríz, které byly dlouho dopředu vyprodány. Ale co hlavně – Lee Andrew Davison svým výkonem přesvědčil, že v českém rybníku kvalitních mužských jazzových vokálů neplave jen jeden jediný kapr.

PORGY A BESS
(Lee Andrew Davison, Barbora Řeháčková-Mindrinu, Václav Týfa, Vít Fiala, Radim Linhart, Jan Linhart a Filharmonie Brno, dirigent Jakub Klecker)
26. 2. 2010, Brno, Besední dům

je jazzový zpěvák z americké Oklahomy. Jeho otec je farmář a Lee zažil ve škole rasovou segregaci. Hudebně ho formovalo prostředí protestantského chorálu, spirituálů a gospelů. Vystudoval univerzitu v Alabamě, usadil se v Bostonu a založil profesionální gospelové kvarteto. Později se stal dirigentem Gospelového sboru Harvardské univerzity. V roce 1991 se přestěhoval do Prahy a navázal spolupráci s předními českými jazzmany, především s Vítem Fialou.

Vít Fiala je právník a tak celé jeho jméno i s titulem je JUDr. Vít Fiala. Právnickou fakultu Univerzity Karlovy ukončil v roce 1965. Do roku 1971 pracoval jako právník na ředitelství pošt v Praze. Zatímco práva vystudoval a neživí se jimi, hudbu nestudoval a je velice činorodým a všestranným hudebníkem. Klavíru se vyučil na lidové škole umění, kde si později přibral i klarinet. Na kontrabas mu stačilo několik lekcí. Ještě během studií (1960 – 1963) se stal společně s trumpetistou Václavem Týfou členem Kladenského dixielandu. Vedle klarinetu tam hrál i na saxofon. Na kontrabas hrál v orchestru legendárního Bory Kříže, na klavír doprovázel Eduarda Pergnera v Miniaturním kabaretu Luxor (je autorem hudby všech písní, které v mnoha luxorských programech zazněly). Později vystupoval v řadě dalších ansámblů – Trio akordeonisty Bory Kříže, Classic Jazz Collegium, Jazzíček, Swing kvartet Vladimíra Klusáka, Traditional Jazz Studio aj. Často doprovázel a doprovází řadu vynikajících českých zpěvaček - Hanu Hegerovou, dodnes spolupracuje s Evou Pilarovou (od roku 1985), s Irenou Budweiserovou (od roku 1990), se Swingbandem Ferdinanda Havlíka (od roku 1989) a s Vlastou Průchovou (od roku 1988 do její smrti).

V současné době píše především scénickou hudbu. Aranžoval a natočil ústřední melodii k filmu Želary (nominace na Oskara v roce 2004). V nakladatelství Muzikus vyšly jeho publikace Jak se dělá jazz (1996) a Skladatelem a aranžérem snadno a rychle (1997).

S tímto úžasným černošským zpěvákem nabízíme tyto programy:

JAZZ

(jazzové standardy)

Doprovod X tet ve složení:

Vít Fiala, leader kontrabasista a baskytarista, skladatel
Jiří Růžička – klávesy

SPIRITUALY

Doprovod X tet ve složení:

Vít Fiala, leader kontrabasista a baskytarista, skladatel
Radim Linhart - klávesy
Jaroslav Šindler - kytara

PORGY AND BESS (koncertní provedení opery George Gershwina)

ve dvou verzích:

Symfonický orchestr (od 25 do 100 hráčů)

+ jazzové trio:
Vít Fiala, kontrabas
Jiří Růžička – klávesy
Vladimír Žižka - bicí

Sólisté:
Lee Andrew Davison - Porgy
Věra Křížková nebo Barbora Řeháčková - Midrinu - Bess
a Václav Týfa - trubka

anebo levnější varianta, kdy Symfonický orchestr je nahrazen Bohemia bigbandem (16 hráčů) + Heroldovo smyčcové kvarteto.